V této rubrice uveřejňuji to, o čem přemýšlím, co mne trápí nebo naopak naplňuje radostí. Často jsou to i úryvky z dopisů přátelům nebo osobám mně milým. Adresáty samozřejmě z důvodů ochrany soukromí neuvádím. Nemusíte se vším, co říkám, souhlasit.
Budu rád, když připojíte svůj názor.
Kolonku pro přidání Vašeho názoru či příspěvku najdete na spodním konci této webové stránky.
Nestyďte se číst básně o lásce
Když jsem se rozhodl vydat malou knížku milostné poezie Láska je všechno, láska je nic, okruh přátel mne označil za bláznivého snílka. Básně prý už nikdo nikomu nečte, nekupuje jako dárek z lásky, nedává k svátku, k narozeninám, ba ani při příležitosti Valentýna, svátku zamilovaných. Přesto jsem sbírku básní o lásce vydal, protože věřím, že se musí vrátit alespoň kousek z dob, kdy kluk své dívce sbírku milostných básniček koupil a věnoval (nebo dívka svému klukovi), kdy si dívka nějakou básničku o lásce přečetla před zhasnutím lampičky u nočního stolku a zdál se jí pak pěkný sen, kdy se oba pokusili nějakou báseň pro sebe napsat. Proč se za básně stydíme? Každý znáte odpověď pohledem do vlastního nitra. Já nyní prosím, nestyďte se číst básně o lásce, nestyďte se je dávat jako dárek, nestyďte se je psát. Nevěřím, že jsme jako lidé ztratili něhu a milostný cit a že už o něm dovedeme mluvit jen cynicky. Nevěřím, že už jen prahneme po empéčtyřkách, plazmách s trojrozměrným obrazem, super mobilech a obřích nákupních centrech, do kterých se chodíme uzavírat jako opice do klece. Vždyť láska je poezií smyslů, které máme všichni - chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Nepoužívejme je jen při "milování" s obsahem talíře při večeři či při virtuální komunikaci přes internet. Čtěte básně o lásce svým milým nebo klidně jen sobě, ale čtěte!
Největším nepřítelem ženy je muž
Galantnost mužů se jaksi vytratila. Rozhodně to není vina emancipace, ani vina žen "odmítajících tento způsob kontaktu". Nedostatek galantnosti má kořeny ve změněném vědomí hodnot moderní doby, ve zrychleném žití a pak především v samotných mužích postrádajících v mládí rodinnou "výchovu ke galantnosti". Ona galantnost k ženám nebyla vždy, jak si představujeme pod dojmem romantických knih, filmů a pod. Co negalantního příkoří zažila Božena Němcová! Například. Ve chvílích, kdy "Bohyně Matka" prvobytně-pospolných společenství byla "vyměněna" za "Boha Otce" křesťanství, islámu, buddhismu..., svět se nevydal na lepší cestu. Víte, někdy si říkám, kdyby zůstal v našich myslích a srdcích Bůh jako Bůh-Matka, tedy Bůh žena, a ne muž, svět by byl lepší a snášenlivější. Zrození "ženy z muže" je vysloveně mužský, patriarchální pohled na podřízenost ženy. Přitom žena je opravdovým středem všeho, je to nejkrásnější organizmus, který byl kdy ve vesmíru snad stvořen (nemám na mysli nějakou "krásu" magazínovou, ale přirozenou krásu sepětí všech složek
a jejich významů). Dokud v mužských hlavách nevymizí podvědomé chápání ženy jako "druhořadé", žádný feminizmus nic nezmění. Ještě v mnohých místech planety je žena jen kus hadru, bez práv a odvolání. Islám například, africké státy. Viděl jsem to, hodně jsem cestoval a bolí mne to moc.
Váš názor
Je to tak a bude stále, věřím...
Inu, mohla. Tak jsem tu báseň za něho pro ni napsala. A on ten dárek dal. Důkaz, že je vše, jak má být, že básně žijí, že žije romantika a poetika v srdcích mladých lidí. Jsem tomu nesmírně ráda. A jsem ráda za každého kumštýře, který tomu také věří. Protože (cituji):
"Žádná doba nepotřebuje básníka tolik, jako ta, jež má za to, že ho může postrádat."
/Paul/
"Je těžké vytáhnout z básní nějaké zprávy, přesto však lidé každodenně bídně umírají z nedostatku toho, co by v básních našli."
/William Carlos Williams/
Re: Je to tak a bude stále, věřím...
Být žena
Re: Být žena
Přidat nový příspěvek
Štědrost života
Na životě mám rád právě to, že je neopakovatelně štrědrý a překvapivý v každé minutě. Pokud je člověk schopen vnímat jeho štědrost a překvapivé momenty a procítit je ve své nitru, nikdy se nemůže nudit nebo nikdy se nemůže cítit "na dně". Vždy je nám něco nabízeno.
Zákon odezvy